Šetříme vodou a rýží to začíná
Voda, základ života. S vodou se má šetřit, vody si máme vážit a využít každou kapku. Vodu konečně v poslední době opravdu recyklujeme, přemýšlíme, zda je nutné splachovat pitnou vodou a řada domácností toto účinně řeší stavebními úpravami nebo již v projektu nových domů je zakomponováno využití dešťové vody k užitkovým účelům.
Využívat každou kapku vody však nemusí znamenat velkou přestavbu domácnosti. Začněme dnes tam, kde to je jednoduché a dostupné pro všechny.
Pojďme se podívat, jak můžeme využít „odpadní“ kuchyňskou vodu hned, bez velkých přestaveb a investic, prostě změnou myšlení.
Možná si ještě z dětství nebo z dovolené na chalupě bez vodovodu vybavíme, co šetření vody opravdu znamená. Pokud vám každá kapka vody projde v kyblíku rukama, tak zjistíte, jak málo ji vlastně potřebujeme a jak se dá každá kapka využít i několikrát. Chalupářský model kdy ve vodě po koupání vypereme prádlo, pak s ní ještě vytřeme podlahu a nakonec spláchneme toaletu, bohužel v paneláku mnoho lidí nepraktikuje.
Zaměřím se tedy jen na vodu použitou v kuchyni, i ta může mít delší životnost. Zvláště taková, kterou něco oplachujeme, myjeme v ní zeleninu nebo do ní namáčíme luštěniny či rýži.
Vodu, kterou slíváme z luštěnin či obilovin při jejich namáčení, využijeme při zálivce květin pokojových i venkovních. Můžeme ji též přidat do jídla hospodářským zvířatům, pokud je máme a vaříme jim. Není to jen o šetření vodou, ale také o využití látek, které se v této vodě vyskytují. Jedná se především o vitamíny skupiny B, minerální látky a škroby.
Rýžová voda má širokospektré použití od výroby kosmetických přípravků po dokonce léčebné účinky. Rýžové odvary se používají při průjmech nebo jako nemléčný příkrm při neprospívání kojených dětí místo umělého mléka.
Rýžovou vodu z vařené nesolené (nebo jen velmi mírně solené) rýže – ideálně z rýže celozrnné neloupané, můžeme použít při horečce, průjmu nebo ji lze naředěnou popíjet k doplnění minerálních látek při sportu či při průjmovém onemocnění.
Vodu z namočené rýže, tedy nevařenou, použijeme k čištění pleti či ke koupeli při ekzému a kožních potížích. Výborná je také voda z ovesných vloček.
Další možností je vlasová rýžová kůra. Po umytí vlasy přelijeme nevařenou rýžovou vodou, zamotáme na chvíli do ručníku a necháme působit jako zábal. Po 15 minutách ručník rozmotáme. Někomu vyhovuje vlasy již neoplachovat, někdo ještě potřebuje použít kondicionér. Vyzkoušejte, jaká varianta sedí vám.
V každém případě se vyplatí zařadit do běžného života různé možnosti využití vody z namáčení čehokoliv. Najděte si to, co dokážete praktikovat dlouhodobě.
Na co budete bez problémů myslet a co vás bude těšit a ne zatěžovat.
Já například své pokojové květiny zalévám jen vodou z oplachu čehokoliv, většinou vodou z luštěnin, která působí jako přirozené, na vitamíny bohaté, hnojivo.
Je to takové další zastavení a zpřítomnění se nejen při práci v kuchyni. Kdy cílem není jen rychle uvařit pokrm a rychle ho zhltnout a rychle plnit další úkoly. Je to propojování všech činností. Žijme v souvislostech a ne odděleně.
Cílem se může stát vlastní proces vaření, přemýšlení a objevování, jak a co nejlépe a nejefektivněji vše zpracovat tak, abychom byli šetrní sami k sobě, k přírodě a nezanechávali po sobě jen spoušť a řadu zbytečného odpadu.
Naučíme-li se více využívat darů přírody, které nyní mizí nevyužité, zjistíme, že řadu produktů ani nepotřebujeme. Méně je totiž více.
Třeba díky obyčejné vodě a rýži nalezneme více klidu a vnitřní radosti v běžných dnech.
Tak ať vás to baví. 🙂